Hana Magdoňová

BIO

* 17. 11. 1989, Frýdek-Místek, Česká republika

performance-body_design-site_specific-happening-dramaturgie

http://hanamagdonova.blogspot.com/

09-12 Studium Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo, Slezká univerzita v Opavě, ČR (titul BcA.)

12-15 Práce kulturního dramaturga v kulturní organizaci města Kultura FM, Frýdek-Místek, ČR

15-16 Rezidence v divadle  Theatre GegenStand in Marburg, DE

16-18 Stáže na mezinárodní performance laboratoři ve Frankfurtu n. M., DE and Bordeaux, FR

18-současnost Studium ateliéru Performance, vedoucí ateliéru Tomáš Ruller, FAVU VUT, Brno, ČR

VYBRANÉ PRÁCE

KALI performance

Sokolovna v Karlíně, Praha, Česká republika, 2019

V rámci Festivalu nahých forem, 2019, téma festivalu: Bolest

Po dobu 30 minut jsem visela na kruzích v tělocvičně. Tato fyzické deprivace mě natolik zaneprázdnila, že jsem nebyla schopná „běžného“ uvažování, byla jsem donucena plně se soustředit na samotnou fyzickou aktivitu.  Mé tělo bylo zároveň napětí a křeči, zároveň se snažilo o alespoň trochu úlevnou pozici. Abych si byla jistá, že ani v mém obličeji nebude zračit „hraná“, „neopravdová“ emoce, soustředila jsem svůj pohled do prázdna před sebe a snažila jsem se nechat jazyk viset volně z úst. Atmosféru samotné živé akce dále doplňoval sám site-specific tělocvičny – výklenek s kruhy působil téměř oltářním dojmem, diváci slyšeli audio nahrávku tréninku aerobicu burcující k maximálnímu výkonu smíšenou s indickou mantrou, motlidbou ke Kálí za uklidnění ducha. Asistentka během celé performance podávala divákům kalíšky se slivovicí, ve které plaval špendlík, kterým je po vypití píchla do levé paty – akupunkturního bodu duchovní síly (Achillova pata) a snažila se diváky srazit pravou noho k zemi. Zajímavý byl i závěr samotné performance, poté co jsem se spustila z kruhů na zem, byla jsem tak fyzicky vyčerpaná, že jsem jen oddychovala, úplně konsternovaná a mimo „běžný“ stav mysli. Pocit v těle by se dal přirovnat k extázní orgasmické blaženosti a já jsem několik minut nebyla schopná se vůbec pohnout. Během celé akce mě především zaujalo a bavilo pracovat s napětím – neustálá snaha se zároveň uvolňovat a udržovat se v maximálním vypětí sil.

CROSSING BORDERS transmediální sympozium

Areál bývalého Kruhovského mlýna, Laškov, Česká republika, 2019

Cílem sympozia bylo vytvořit platformu umělecké (spolu)práce skrze redukci/omezení/ limitovanost, která pomáhá kreativnímu náhledu do problematiky jednotlivých médií a vedl tak k netradičnímu rozvíjení a hlubšímu výzkumu a možnostem komunikace. Plátna, barvy, hudební nástroje, taneční podlahy, kamery, fotoaparáty, projektory, reflektory, zvukové aparatury a konečně počítače s veškerými postprodukčními aplikacemi jsou vyměněny za environment – přírodní krajinu a materiály a vlastní bytí – tělo, hlas, vědomou meditaci.  Každá přítomná individualita má své místo a čas na rozvoj a průzkum svého vlastního pohledu na svůj vztah k tvorbě; hledání hlubšího záměru i zdroje exprese. Tento intenzivní výzkum pak vede ke společným debatám a dalšího prohlubování tématu, jak v rámci individuálního pojetí, tak ve skupinové tvorbě.  Tyto podmínky pomohou nejen umělcům, ale i samotným disciplínám hledat cestu zpátky k sobě. Namísto rozvíjení jednotlivých médií svým specifickým způsobem se umělci budou snažit naopak o překračování hranic a zaplňování meziprostorů. Hledání společných bodů, společný záměr reagovat a odpovídat na to, co vzniká v uměleckém procesu mezi různými materiály. Tento univerzální proces kreace a exprese, osvobozený od žánrové diverzity umění se spolu s přítomností přírodního prvku přiblíží formě starověkých rituálů; jde zde tedy v podstatě o mutaci pojmu inter-media na pojem trans-media (pre-media).

HALÓ, PROSÍM! performance

Floating gallery (A)VOID, Praha, Česká republika, 2019

V rámci Prague Biennale Projekt: Magic Carpets 2019, téma projektu: Veřejný prostor

Téma projektu Magic Carpets jsem využila pro otevření otázky veřejného prostoru jako platformy pro filtr reality. Každý má možnost se v rámci tohoto společného prostoru pohybovat, prezentovat, existovat. Co však z tohoto prostoru pronikne od jednoho jedince k druhému? Jak moc jsme schopni se vzájemně zacílit, obejmout své bytí. Co chceme vidět a co našim očím zůstává neviditelné? Veřejný prostor jako spektákl společnosti. Zpodobnění bezdomovce/opilce, který volá o pozornost, je zasazeno mezi diváky i mezi náhodně procházející veřejnost. Ti mají možnost se s tímto individuem přímo konfrontovat, nestranně jej z dálky pozorovat či jej prostě ignorovat. Diváci jsou ve svém pohledu fyzicky znevýhodněni – světlo reflektorů jim svété do obličeje, na očích mají nasazené 3D brýle.

INSIDE/OUTSIDE performance

Veletržní palác, Národní Galerie, Praha, Česká republika, 2019

Inside/outside byla součástí kolektivní performance Theatrum Mundi 3.0. Oddělení vnitřního a vnějšího světa. Nemožnost performera komunikovat s okolím, reagovat na vnější podněty. Zároveň ani jeho vnitřní prožitky nijak nepronikají na povrch. Jednotlivé pohyby jsou protaženy až do vyčerpání a upadnutí. Vzniká tak křečovitá expresivita, která jediná vyjadřuje vnitřní stavy performera.

TO DO NOT EXIST FOR 1 HOUR performance

Praha, Česká republika, 2019
Náměstí Míru

Druhý projekt ze série Malých nočních performance

V noci ze 30. 3. na 31. 3. se ztratila jedna hodina k vůli změně zimního času na letní. Stejně tak, jako neexistovala tato hodina, rozhodla jsem se i já že na jednu hodinu nebudu, plně odevzdaná čemukoliv, co příjde.

THE HOLLOW performance

Brno, Česká republika, 2019
taneční spolupráce: Michael S. Blaško

První projekt ze série Malých nočních performance

Umělecká exprese skrze tanec a pohyb ve scénografii pochmurné městské scenérie může evokovat vnitřní stavy mysli – depresi nebo úzkost, které jsou tolik běžné pro městský životní styl. Není jisté, zda je železobetonová konsturkce opravdu stabilní, zda člověk zvládne vylést z hlubin země a nebo spadne hlouběji. Nezakrytá těla vypovídají o zranitelnosti, make up o nemožnosti komunikace s vnějším světem.

MÝTUS O ZROZENÍ LA GORDY performance

Brno, Česká republika, 2019

Klauzurní práce, Aula FAVU

projekce: Woody a Steina Vašulkovi: Noisefields 1974

„Moderní člověk potřebuje obřad. Prostřednictvím obřadu se člověk propracovává k tomu nejvznešenějšímu, co v něm je. Právě proto, že nám tolik chybí obřady, se utápíme v průměrnosti… … Budu se vyjadřovat výhradně pomocí nevědomí. Nechám ho, aby proudilo jevištěm stejně svobodně, jako když se odvíjejí sny. Budu ignorovat intelekt diváků. Nebudu dávat k dispozici definice symbolů, prostě jich použiju ve vší jejich nekonečné složitosti a nechám, aby si je každý vyložil po svém.“  Alejandro Jodorowsky

Pro mou semestrální práci jsem vytvořila performance na platformě rituálu. Spirituální transformativní obřad. Použila jsem obecné šamanské metody a transformovala je do prvků západního světa ve 21. století. Tyto prvky mají blíže ke komunikaci s divákem než-li se snažit používat starověké domorodé metody. Efekt by ale měl fungovat stejně. Vyjmout se z běžné cesty racionálního myšlení a namísto něj zažít zkušenost.

POUHÉ NIC POKRYTÉ KŮŽI performance

Suteren Gallery, Brno, Česká republika, 2018

vernisáž 06. 12. 2018

kolektivní výstava umělecké skupiny Gravidity: Lucie Jestřabíková, Zuzana Štefková, Hana Magdoňová, Michael Franče, Michaela Čížková

Podzemí – Suterén – Sub terrein (ve francouzštině) pod povrchem – inspiruje otevřít Pandořinu skřínku do našeho podvědomí (sub consciousness). Dojmy a pocity, které se nacházejí hluboko v člověku, ale nedají se jednoduše vyjádřit slovy. Prosakují členitým prostorem sklepa, od předních reprezentativních částí až po nejtemnější zákoutí. Explicitně, avšak ne popisně se je snažíme přivést na povrch. Tato témata prostupují sekcemi těla, oděvu a prostředí. Narozdíl od obvyklému principu jednotlivé vrstvy naše podvědomí nezakrývají, ale naopak  využívají jako explicitní výraz. Od lidského těla, plastiky, fotografie, performanci, oděvu, po samotné prostředí sklepního prostoru. Stejně jako make-up můžeme zakrýt naši pravou identitu, ale může to být také způsob vyjádření našeho vnitřního světa.

JAK VYSVĚTLIT SVĚT MRTVÉMU ZAJÍCI performance

Studentská přehlídka Pokoje, Praha, Česká republika, 2018

performance: 14.-16. 11. 2018

„Zajíček v své jamce sedí sám, sedí sám. Ubožáčku, co je ti, že nemůžeš skákati? Chutě skoč, chutě skoč, a vyskoč!“

Performance „Jak vysvětlit svět mrtvému zajíci“ vznikla jako součást přehlídky Pražské pokoje (výstava českých uměleckých škol). Namísto reprezentaci práce ateliéru Performance jsme se rozhodli naplnit časoprostor přítomností samotných performetů. Každá konrétní akce transformovala prostor a zahrnovala komunikaci s živým i neživým, inspirovaná prací Josepha Beuyse.

Performance byla interpretací jeho práce „Jak vysvětlit obraz mrtvému zajíci“. Třicetihodinová meditace během tří dnů proběhla společně s návštěvníky. Neverbálně, pouze v rámci meditativního stavu mysli jsem se snažila komunikovat s diváky (1 či 2 osoby) a vysvětlit tak otázku, kterou Beuys do své práce položil: Kdo je mrtvý zajíc? Proč je zajíc mrtvý? Jak ho oživit?

RE-PPREZENTACE performance

GHMP, Praha, 2018

RE-PREZENTACE je část kolektivní performance v rámci výstavy Tomáše Rullera Udržitelné záblesky. Vypořádává se s problematikou naší identity. Jsme opravdu sami sebou? Nebo je to pouze iluze pokřivená našim sebeobrazem? Co nás nutí k pohybu/k životu? Symbolická záměna těla a jeho stínu.

BAUBO performance

GASK, Kutná hora, Česká republika, 2018

Performance Baubo proběhla v září 2018 jako součást kolektivní performance Theatrum Mundi v galerii GASK v Kutné hoře. Jde o interpretaci Starořecké bohyně břicha -Baubo. Ta nemá hlavu, oči má namísto bradavek a ústa v místě vulvy. S ostatními komunikuje sprostě a drze skrze její tělo. I během této perfromance jsem komunikovala s diváky skrze tělo. Bylo to jednoduchý, provokativní a vyzývavý dialog. Bylo zajímavé potom čelit divákům face to face.